Prostřednictvím mateřského mléka se do dětského organismu dostávají prospěšné bakterie, protilátky a bílkoviny, které zabraňují vzniku infekce.

"Mateřské mléko je pro dítě v prvních měsících optimální strava," říká vedoucí nové studie doktorka Niger Kullová z institutu Karolinska a dodává: "Dosud ale bylo předmětem debat, jestli může být prevencí proti astmatu." Podle ní existují studie, které tvrdí, že kojení vznik nemoci neovlivňuje nebo že ho dokonce podporuje.

Proto se spolu se svými kolegy rozhodla, že se na tuto problematiku podívá z jiného úhlu než dosavadní výzkumy. Prostudovali zdravotní údaje 4 000 dětí starších osmi let a zjistili, zda, jak dlouho a jakým způsobem byly jako miminka kojeny.

Ukázalo se, že 12 procent účastníků výzkumu zcela odkázaných na mateřské mléko do čtyř měsíců dostalo do osmi let astma. U dětí, které byly kojeny kratší dobu, to bylo 18 procent. Podle expertů to znamená, že u déle kojených dětí klesá riziko o 37 procent. Přitom se většinou jedná o astma související s alergiemi.

Delší kojení má podle zprávy zveřejněné v časopise Journal of Allergy and Clinical Immunology také vliv na obecně lepší funkci plic.

Ženám, které nemohou své potomky plně kojit několik měsíců, Kullová radí, aby zůstaly co možná nejdéle alespoň u částečného kojení.

Výzkumy švédských vědců popírá předchozí studie Kanaďanů v čele s D. Malcomem Searsem, která došla k opačnému závěru při průzkumu mezi malými Novozélanďany. 

Sears vysvětluje své výsledky takzvanhou "hygienickou hypotézou", podle níž téměř aseptické prostředí moderních domácností přispívá ke vzniku alergií i astmatu.

"Pokud ochraňujete dítě před veškerými vnějšími vlivy, a kojení je takovou ochranou, pak je riziko přehnané reakce imunitního systému větší, než když se má organismus vyrovnat s infekcí," tvrdí Sears. Zároveň ale upozorňuje, že i navzdory kontroverzním závěrům z jeho výzkumu existuje stále nespočet dobrých důvodů, proč dát přednost mateřskému mléku před umělou stravou.