Muž jako genetický materiál?

Jenomže jak zjistit, kteří muži mají ty nejlepší geny? Jsou to ti hodně hezcí ve tváři? Nebo ti ramenatí, urostlí a silní? Jsou to ti s nadprůměrnou inteligencí? Nebo snad ti, kteří jsou starostliví, ohleduplní, altruističtí, empatičtí, zajímají se o své blízké a mají vztah ke zvířatům a životnímu prostředí?

Dokonalé dítě

Vzpomínám si, že jsem v osmi letech tvrdila, že si nikdy nevezmu muže s brýlemi. Do třídy se mnou chodil Jirka, který měl sedm dioptrií, prý po tatínkovi. Jeho otec také nosil silné brýle a Jirka sám s tím měl spoustu problémů. Děti se mu smály, protože mu brýle obrovsky zvětšovaly oči, špatně četl a měl úlevy v hodinách tělocviku. Proti němu samotnému jsem neměla nic, ale nechtěla jsem mít dítě s takovým handicapem.

Uvažovala jsem i o jiných aspektech, když už na to přišla řeč a se starší sestrou jsme se bavily, jakého si představujeme ženicha. Důležitá byla i výška. Líbili se mi hodně vysocí kluci. Dále tu byla barva očí. Chtěla jsem mít dítě s modrýma nebo zelenýma očima. Na vlasech mi zas tak nezáleželo, i když holčička se světlou pletí, tmavými vlasy a modrýma očima, jako má francouzská herečka Isabelle Adjani, by se mi líbila. A úplně stejně důležité, ne-li důležitější, pro mě bylo, aby bylo chytré.

Spolužáci, kteří se lopotili s čtením, sekali v diktátech jednu chybu za druhou a nechápali množiny, přicházeli v úvahu ještě méně než ti, kteří polovinu školního roku prostonali...

Osmileté dítě ještě neví nic o partnerských kompromisech. Netuší, kolikrát bude muset slevit ze svých požadavků. Jenomže ideální genetický materiál a ideální partner jdou leckdy proti sobě. Evoluční bioložka Olivia Judson říká: „Na primární úrovni může člověka přitahovat někdo, kdo by mu na sekundární úrovni nemusel být vůbec sympatický.

Přírodě totiž v jejím prvním plánu nejde o to, aby si jedinci dobře rozuměli, aby mluvili společnou řečí nebo aby měli stejné zájmy. Jde jí o to, aby se rozmnožili. Co budou dělat, až mezi nimi přestane fungovat chemická komunikace, ji zajímá až v plánu druhém.“

Kvalitní potomstvo

V prvním plánu se chceme rozmnožit a mít co nejkvalitnější potomstvo. O to jde také všem divoce žijícím živočichům – proto se ve vlčí smečce páří jenom ti nejlepší jedinci...  Co se týče člověka, ten se při výběru partnera ve druhém plánu dívá i na úplně jiné věci a hledá jiné kvality,
ale někteří vědci se na výzkumech pokouší dokázat, že v prvním plánu si vybíráme skutečně podle genů.

Při tomto výběru nám nepomáhá pouze zrak, ale i čich, který nám o našem protějšku sděluje mnohé, aniž bychom si to uvědomovali a aniž bychom to genům připisovali. Prostřednictvím čichu probíhá mezi živočichy chemická komunikace, která je považována za vývojově nejstarší. S chemickou komunikací úzce souvisejí feromony, což jsou přírodní chemické látky, které vysílají podvědomé signály k opačnému pohlaví, kde spouští velmi silné odezvy, a to nejenom sexuální. Feromony pomáhají sdělovat i další emoce. Třeba neklid, strach, případně agresivitu.

Dlouho se mělo za to, že chemická komunikace probíhá převážně mezi nižšími živočišnými druhy a že pro člověka nemá tak velký a zásadní význam, ale nejnovější výzkumy tyto předpoklady vyvracejí. Lidé si sice partnera nevybírají pouze na základě feromonů, avšak do našich životů rozhodně zasahují. Jejich množství však samo o sobě nestačí, aby nás druhý přitahoval. Záleží také na tom, jaké feromony kdo vylučuje, a dále na celkovém složení pachu.

Podle vědců jsme totiž prostřednictvím pachů přitahováni k těm jedincům, kteří se od nás geneticky nejvíce liší. Příroda se tím pojišťuje, aby se mezi sebou houfně nerozmnožovali lidé, kteří jsou blízcí příbuzní nebo kteří jsou si geneticky hodně podobní. Vědci nejprve přišli na to, že si samci a samice myší ještě předtím, než se spáří, očichají navzájem svoji moč a že si svého partnera k početí potomstva vybírají podle toho, zda se jim jeho vůně zamlouvá.

Tento výběr u nich zaručuje, že si zvolí partnera s odlišným MHC systémem, což je úsek na chromozomu, který mají všichni savci a z něhož je řízena celá řada důležitých funkcí. Výzkumy, které prováděli před čtyřmi lety vědci z Monellova smyslového centra v americké Filadelfii, potvrzují, že vůně jsou především v první fázi výběru partnera velmi důležité i u lidí.

Tři v jednom

Hledáte-li co nejvhodnějšího otce pro své dítě, opravdu se nedívejte jenom očima. Pokud by se vám některý z možných kandidátů vzhledově líbil ze všech nejvíc, ale sexuálně by vás nepřitahoval ani trochu, nemá cenu své city a pocity lámat přes koleno. Ideální je takový, který splňuje většinu fyzických a intelektuálních kritérií, jež jsou pro vás podstatné, a zároveň vám voní a cítíte k němu fyzickou přitažlivost.

Takový muž bude s vašimi geny korespondovat nejlépe... Někde budete muset pravděpodobně ustoupit. Ale hnědé oči jsou také hezké a barvu vlasů neřešte už vůbec. Spíše se zajímejte o to, jaký má dotyčný temperament, jaké má vlastnosti, v čem vyniká a v čem naopak vůbec ne. Jestli skutečně nehledáte partnera, ale pouze a jen „dárce spermatu“, není pak od věci také zapátrat v jeho rodinné anamnéze...