Sex: Jednou denně je málo, dvakrát už je moc?
„Co zase dělá v té koupelně tak dlouho?“
Co jednomu může připadat tak akorát, druhý může vidět jako zcela nedostatečné. Vztáhnout tento fakt můžeme nejen na počet knedlíků na talíři, ale také na frekvenci sexu mezi dvěma polovičkami jednoho páru.
Zatímco v případě jídla stačí hodit do vody dalších pár kousků, v případě milování už to tak jednoduché nebývá. Znamená to tedy, že jsme v případě sexu odkázáni k věčnému hladovění nebo že si snad musíme hledat šikovného kuchaře jinde?
Nejen muži
Budeme-li se držet tabulek a statistik, mají Češi sex v průměru každý třetí den, tedy desetkrát za měsíc a stodvacetkrát za rok. Těžko říct, zda podobné průzkumy probíhají na odpovídajícím vzorku lidí a zda dotazovaní náhodou nenadsazují, nebo nejsou opojeni hormony v době začáteční zamilovanosti. Znáte to, zatímco na začátku se s partnerem vrháte do postele při každé příležitosti, po pěti letech vztahu je to jiné. A po deseti nebo po patnácti ani nemluvě.
Pokud by se dotazovali u nás v redakci, pravděpodobně by vyšly intervaly delší než jen třídenní... A ono je vlastně jedno, jak často, důležité je, aby byli oba partneři naladěni na stejnou frekvenci. Pokud jim to vyhovuje jednou do měsíce a nemají potřebu hledat ukojení v jiné náruči, proč ne. Problém může nastat, když by si dal jeden říct obden a druhý jednou do roka.
Nenechejte se zmást představou, že ti chtivější bývají muži. „Jsme s Tondou spolu tři roky a musím přiznat, že se mi to zdá brzy na to milovat se už jenom dvakrát do měsíce? Co budeme dělat za dvacet let? Už jenom luštit křížovky?“ ptá se šestatřicetiletá Petra. „Ano, od samého začátku jsem věděla, že není žádný velký fanda sexu, ale první rok to bylo naprosto v pořádku, milování bylo tak akorát.
Teď jsem z té naší situace trochu zoufalá. Zatímco já bych mohla mít sex každý den, jemu to stačí jednou za čas.“ Petru jsme zastihli na životní křižovatce. Má jít cestou současného partnera a doufat, že se vše srovná, nebo se vydat na neznámou pěšinku s poutníkem, který vypadá tak nadějně, a také doufat – tentkrát v to, že vášeň neochladne? „S Antonínem jsem zkusila všechno – svádění, doprošování, vydírání a už toho mám dost.
Už jsem vyvinula dost energie na to, aby se situace změnila. Kdybych tlačila na pilu dál, budu si ubírat na hrdosti. A rozcházet se mi také nechce, máme se moc rádi, jen ten náš sexuální apetit se nepotkal.“
Když je středa
Jak z toho ven? Držet se hesla „nechat vyhnít“ neboli počkat, co z toho bude, není v tomto případě na místě. Prvním krokem by mělo být si o problému promluvit. Otevřeně pojmenovat věci tak, jak jsou. Zkuste najít důvod, proč ten druhý sex odmítá. Třeba je příliš unavený z práce, péče o děti anebo možná nenašel v milování přesně to, co hledal.
Ve všech zmiňovaných případech existuje řešení.
Pro začátek si zkuste určit jeden den v týdnu, kdy se budete věnovat pouze jeden druhému. Může to být pověstná středa. Nebo klidně neděle, pokud je libo. Domluvte si přesná pravidla tohoto večera. Žádná televize, nebo naopak romantický film. Dobrá večeře, sklenička vína, koupel, svíčky... Zkrátka vše podřiďte milostné atmosféře. Jsou-li vaší antikoncepční pilulkou děti, zařiďte si pro ně jeden den v týdnu hlídání u rodičů nebo, jsou-li starší, je pošlete do kina.
Možná vám přijde toto doporučení příliš strojené, ale spontaneita prvních měsíců, někdy i let vztahu je pryč. A kdo říkal, že si do diáře musíte napsat čtvrtek, rovná se soulož. Jde jen o to, abyste z hlavy vypustili problémy a udělali si čas jeden na druhého.
Je-li zádrhelem vašeho sexuálního apetitu to, že neprobíhá, jak byste si přála, je nejvyšší čas to partnerovi vyjevit. Žijete jenom jednou a přece si nechcete v sedmdesáti říct, že jste v milování nikdy nedostala to, po čem jste toužila. V sexu jste limitovaná jenom svou vlastní odvahou, proto zapomeňte na nějaký stud, už se sama sebe neptejte, co by tomu řekly kamáradky nebo vaše matka. Tady jde jen a jen o vaše štěstí, tak už se konečně přestaňte vymlouvat na ostatní!
Cesta do kopce
Sex neznamená jenom pohlavní styk. Do této kategorie patří také nejrůznější mazlení nebo hýčkání. Řada žen i mužů bez problémů zapomene na potřebu soulože, když jim nabídnete jinou formu intimity. Nechcete-li se zrovna milovat, neznamená to, že se musíte k partnerovi v posteli otočit zády, zhasnout lampičku a po přání dobré noci dělat, že spíte. Zkuste hlazení. Sice tím partnera zřejmě neopijete místo každé soulože, ale třeba dostane váš vztah jiný rozměr. Další variantou je orální nebo manuální stimulace...
Sexuolog Petr Weiss používá výstižné přirovnání. Jestliže jdou dva lidé do kopce, ten s rychlejším tempem se přizpůsobí tomu pomalejšímu. Podobně by to mělo fungovat také v posteli. Ten „slabší“ by ale neměl využívat partnerovu chuť na sex jako formu vydírání, neměl by si klást podmínky typu „dobrá, dneska ano, ale zítra posekáš zahradu, viď?“ Podobný psychologický nátlak nemůže fungovat dlouho.
Víte-li, že váš partner přistoupil na to, že se nebudete milovat pokaždé, když bude mít zrovna chuť, vy mu zase někdy vyjděte vstříc, ačkoli se vám ve skutečnosti nechce. „Někdy se s Lukášem miluju jenom proto, že cítím, že ho to udělá spokojenějším. Pro chlapy je sex důležitější než pro ženy, tedy jeho kvantita, a tím se řídím.
Ostatně, když jsem se o tom bavila s kamarádkami, nedělám to takhle jediná. Než aby naši muži běhali za jinými, raději svolíme...“ A ještě něco: nikdy k sexu nepřistupujte jako k utrpení. Neboť myšlenky formují realitu, vzpomeňte si na dobu, kdy jste se milovala ráda.
Vyzkoušejte!
Opravdu jste si jistá, že dneska nechcete sex? A nikdo vás nepřesvědčí? Tak to hlavně sdělte svému partnerovi citlivě. Můžete použít obligátní bolest hlavy, ale na to už vám asi nikdo neskočí. Místo toho raději pojmenujte to, co cítíte. Jste unavená, ve stresu, chcete si raději číst.
Budete-li volit správná slova, přitel se určitě neurazí, pokud to ovšem nebude 364 dní v roce...