Velká čínská zeď jako nejdelší pohřebiště světa

V délce 6 700 kilometrů lemuje čínské velehory sedmý div světa - Velká čínská zeď, které přísluší také přízvisko "nejdelší pohřebiště světa". Při její výstavbě zde zemřelo více než 300 000 lidí. Monumentální stavba sloužila jako ochrana před nájezdníky.

Počátky stavby Velké čínské zdi sahají asi do roku 220 před naším letopočtem. Jiné prameny mluví o 5. století před naším letopočtem. Liší se také údaje o její délce, nejčastěji se mluví o 6 700 kilometrech, ale objevují se i údaje, které se blíží 9 000 kilometrů.

Čínská zeď sloužila hlavně jako ochranná bariéra před nájezdníky ze severu. Před Mongoly, barbary a dalšími kočovnými kmeny. Ale nepřátelé zeď buď obešli, našli její slabé a špatně chráněné úseky, nebo ji překonali s pomocí zrádců.

V průměru je zeď vysoká osm a široká sedm metrů, věže jsou od sebe vzdáleny na dostřel dvou šípů. Z menších celků byla spojována za dynastií Čching a Ming. Táhne se od hor až ke Žlutému moři a je přírodně přerušena jen ve svojí první třetině Žlutou řekou.

Velká čínská zeď, které se říká také Zeď slzí.

Na stavbě se podílely tisíce lidí. Přes 300 000 mužů zde zahynulo, proto se jí přezdívá také Zeď slzí nebo "nejdelší pohřebiště světa".

Zrekonstruovaná část pro turisty

Turisticky nejpřístupnější části v okolí Badalingu a Mutinayu byly zrekonstruovány v délce několika kilometrů. Z Pekingu je do Badalingu přibližně sedmdesát kilometrů a do Mutianyu asi devadesát, do obou měst pendlují z metropole autobusy.

Stovky turistů se denně vydávají zdolat tento div světa, proto počítejte s tím, že se při její návštěvě budete muset neustále někomu vyhýbat.

Od roku 1987 je Velká čínská zeď zapsaná také na seznamu světového dědictví UNESCO.

Zděná pevnost města Jiayuguan v západní části Velké čínské zdi

Lucie Poštolková,novinky